Potřebujete poradit? +420 775 515 905 Po – Pá: 8:00 – 17:00
Odeslat poptávku

Dřevěné domy od A do Z - Jak a proč stavět svépomocí z nejstaršího materiálu?

Z pohledu historie je dřevo bez nadsázky jedním z nejstarších stavebních materiálů vůbec. Tam, kde bylo dřevo k dispozici, ho člověk využíval už před třemi miliony let. Na našem území, které je z velké části pokryto lesy, bylo dřevo užíváno jako jeden z hlavních materiálů a v kombinaci s dalšími dostupnými materiály ho využívali už staří slované. A přestože se netěší pověsti nejtrvalejšího materiálu, v mnoha ohledech se ostatním materiálům vyrovná.

Typickými stavbami ze dřeva jsou roubenky a sruby či domy z hrázděného zdiva. Mnoho z nich najdeme třeba ve skanzenech rozmístěných po celém našem území a některé z těchto staveb stále plní svůj účel přes 200 let.

Stoleté roubenky a dřevěné horské boudy dokládají, že dřevo je dobrou volbou i do nepříznivých klimatických podmínek. Zároveň je to i materiál moderní. Kupříkladu v Kanadě a USA se v podobě rámových dřevostaveb dnes buduje 90 % všech volně stojících jedno a dvoupodlažních rodinných domů.

Jak se staví dřevostavba?

Technologicky asi nejjednodušší dřevěnou stavbou jsou kanadské sruby, které si dokázali dávní průzkumníci amerického severu stavět vybaveni prakticky jen sekerou a odhodláním. Moderní dřevostavby jsou mnohem komfortnější jak pro stavitele, tak pro obyvatele. A nejjednodušším způsobem je dnes objednání dřevostavby na klíč.

Nejlevnější dřevostavby, a také nejsnazší na postavení, jsou bungalovy na klíč, kdy vám prakticky celý dům přivezou v jednotlivých dílech, a vy jej můžete na připravené základové desce postavit bez nutnosti využívat těžkou a drahou stavební techniku, jako jsou bagry nebo jeřáby.

Když využijete firmu, jedná se o nejběžnější způsob, jak se staví levné dřevěné rodinné domy na klíč. Pokud se spolehnete na vlastní šikovnost a pustíte se do montované dřevostavby svépomocí, může vás vyjít postavení konstrukce takové dřevostavby do milionu korun.

V zámoří populární rámové dřevostavby se staví systémem Balloon-Frame či Platform-Frame. U systému Balloon‒Frame jsou sloupky umístěné ve stěnách a procházejí průběžně přes dvě nebo více podlaží.

Jsou v horní a dolní části zakončeny vodorovným prknem - prahy a vaznicemi. Stropní nosníky jsou umístěny na stojaté fošně, která je zapuštěna do stěnových sloupků. U systému Platform‒Frame se využívá poschoďová skladba, kdy stěnové sloupky neprocházejí přes více než jedno podlaží. To umožňuje větší volnost architektonického řešení.

Podobné jsou evropské sloupkové stavby (konstrukčně podobné dřívějším hrázděným), které se staví od třicátých let minulého století a v současnosti dosahují vysokých kvalit především v zemích největšího rozšíření v Evropě – Německu a Švýcarsku. Na rozdíl od hrázděných domů ale konstrukce získává pevnost a stabilitu pomocí venkovního bednění z masivního dřeva nebo desek na bázi dřeva. Svislé nosné prvky probíhají v celé výšce budov a spoje jsou kontaktní – hřebíky, přeplátování, čepové spoje.

dřevěné domy a chaty

Jaké jsou materiály dřevostaveb?

Jestliže přemýšlíte o tom, jak si postavit dřevěný dům, musíte se nejdříve zaměřit na použité materiály. Konstrukčních systémů je hned několik a každý vyžaduje trochu jiný materiál. Nelze jen podle jednoho systému vybrat, jaké fošny na konstrukci stěny dřevostavby použijete, a podle jiného zas vybírat opláštění dřevostavby.

Obvodová stěna dřevostavby, tloušťka stěny dřevostavby, materiálové složení stěny a spousta dalších faktorů ovlivňuje nejen komfort při stavbě, ale i při následném užívání stavby a celý systém musí být zvolený jako celek. Jinak nebudete mít zaručený nejen tepelný komfort, ale ani protipožární odolnost a životnost dřevostavby.

⇒ Mohlo by vás zajímat: Severská borovice: tradiční materiál pro finské dřevěné domy k trvalému bydlení

Jaké vybrat řezivo na stavbu dřeveného domku?

To, jaké hranoly na konstrukci dřevostavby použijete, určuje především pevnost budoucí stavby.
Konstrukce stěny dřevostavby svépomocí je v tomto případě téměř nemožná, pokud nezvolíte montované sruby a roubenky, kde se o přípravu dřeva a jeho kvalitu postará dodavatel dřevostavby a vy dostanete za úkol jen sesadit dohromady poměrně jednoduchou stavebnici.

U jiných typů dřevostaveb tvoří řezivo skelet stavby a v tom případě je výběr a příprava řeziva je klíčovou disciplínou. U řeziva pro konstrukci rámových dřevostaveb je zapotřebí vybírat hranoly bez vad, s vysokými nároky na pevnost, speciálně sušené a se sraženými hranami. Možností jsou i tzv. KVH hranoly vyráběné v „nekonečné“ délce pomocí cinkovaných spojů.

Veškeré řezivo musí být speciálně vysušeno, ošetřeno proti plísním a dřevokazným škůdcům. U tohoto typu výstavby je nutná poměrně dlouhá doba přímo na staveništi, která vystavuje dřevěnou konstrukci povětrnostním vlivům.

Pro tento systém se vyžaduje vyšší odbornost pracovníků a preciznost montážní dokumentace především v detailech. Delší doba montáže vyžaduje i vyšší náklady na montážní práce. Výhodou pak je možnost zasahovat v průběhu výstavby a provádět změny po celou dobu výstavby.

To v případě stavby montovaných roubenek formou stavebnice nelze, respektive je to možné jen při objednání stavby. Na druhou stranu finální montáž pak nemusí provádět specialisté, ale zvládne ji běžný řemeslník i šikovný laik.

→  Nejlepší YouTube kanály o dřevostavbách a stavění srubů. Část 1

dřevostavba v zimě

Deskové materiály na stavbu dřevostaveb

Zatímco sruby a roubenky nevyžadují kromě masivního dřeva pro svoji pevnost, stabilitu a funkci žádné dodatečné materiály, většina ostatních typů dřevostaveb vyžaduje velkoplošné deskové materiály. Ty se začaly původně vyrábět proto, aby bylo možné zpracovat odpad z dřevovýroby, ale dnes se jedná o plnohodnotný materiál, který boduje především díky snadné a rychlé stavbě. Při konstrukci dřevostaveb se využívají desky OSB, MFP, DHF, cementotřískové a sádrokartonové desky.

OSB – nejrozšířenější po celém světě s charakteristickým povrchem a strukturou orientovaných třísek. Broušené lze využít jako pohledový materiál. Kvůli rychlé degradaci při působení vlhkosti a povětrnostních vlivů nelze využít v exteriéru.

♠ MFP – dřevotřískové konstrukční desky vlastnostmi podobné OSB, ale bez možnosti využití jako pohledový materiál.

DHF – mají nízký difuzní odpor a využívají se pro difuzně otevřené systémy. Jsou tvořeny dřevovlákny s dobrou odolností proti vlhkosti, využívají se i jako protivětrná izolace u odvětrávaných fasádních systémů.

Cementotřískové desky – dobrá protipožární odolnost i odolnost proti povětrnosti je předurčuje k využití na vnějších obvodových pláštích.

♠ Sádrokarton – nejpoužívanější materiál pro vnitřní povrchy a dělicí stěny. Umísťuje se na ocelové rošty, vyrábí se v základní variantě, protipožární variantě a variantě odolnější proti vlhkosti.

montované dřevěné domy

Jak udělat základy pro roubenky a sruby?

Rámová dřevostavba i roubenka vyžaduje přípravu terénu před samotnou stavbou. A čím větší stavbu plánujete, tím je důležitější naplánovat pevnější základy. 

Pokud nemáte pozemek na skále a neplánujete podsklepení, je nejrychlejším a nejlevnějším způsobem postavit dům na zemních vrutech. Ty jsou okamžitě zatížitelné, takže je zavrtáte do hloubky minimálně 60 cm, na ně připevníte nosný naimpregnovaný základový rošt z trámů a stavba může okamžitě začít.

Vzdálenost jednotlivých vrutů a jejich počet si nechte propočítat specialistou. Je také třeba dbát na přesnost montáže vrutů a jejich stabilitu, která se měří tahovým testem. Výstavba rodinného domu pak ale začíná do jediného dne.

Druhou možností jsou betonové patky. Patky se vyvedou nejčastěji z nezámrzné hloubky přibližně 1 m pod zemí nad terén, kde se do nich vkládají kovové kotvící prvky a na ně se udělá rošt z impregnovaných nosných hranolů. Až na nich se začíná stavět zaizolovaná podlaha. Spolu se zemními vruty jsou vhodnou variantou i pro svažité terény.

Asi nejvhodnějším základem pro naše levné dřevěné rodinné domy na klíč je ale vyztužená železobetonová deska. Ta, podobně jako u nepodsklepených domů z jiných materiálů, vytváří betonový sokl, ke kterému se pomocí šroubů kotví stěny domu. Konstrukčně se železobetonová základová konstrukce pro malé levné dřevostavby nijak neliší od základů pro domky z jiných stavebních materiálů.

Mohlo by vás zajímat↓
I dřevostavby svépomocí mohou vydržet stovky let. Důležitá není cena dřevostavby, ale péče.

♠ Podívejte se jak jednoduše stavíme a montujeme dřevěné domky my ↓

Jak zateplit srub nebo dřevěný dům?

Mezi lidmi, kteří nemají s dřevostavbami zkušenost, panuje řada mýtů. Asi nejčastější je ten, že v dřevostavbách je zima a nehodí se pro trvalé bydlení. Opak je pravdou. V dnešní době se dřevostavby běžně staví i jako pasivní domy či nízkoenergetické dřevostavby. Záleží pouze na tloušťce a kvalitě zateplení. Jak zateplit dřevostavbu?

Nejdůležitější otázkou z tohoto pohledu je tloušťka stěny dřevostavby a konstrukce obvodové stěny dřevostavby. Především volba materiálů. Při zateplení sloupkové dřevostavby se využívá nejčastěji minerální vata, která se řeže do velikostí odpovídající mezeře mezi sloupky a umisťuje se mezi ně. Podobně se zatepluje i strop. Na vnitřní stranu kostry se připevňuje parozábrana a přes ni se vytváří konstrukce pro sádrokarton.

Ten je konstruován jako předstěna a mezi ním a izolací se zhotovují rozvody vodovodu či elektrické energie. Všechny instalace, především elektroinstalace v dřevostavbě je třeba plánovat pečlivě, protože po instalaci dojde k zaklopení stěny a následné opravy nejenže jsou pracné a nákladné, ale většinou naruší estetickou celistvost obkladů, což v některých případech vede až k nutnosti úplně nového zhotovení těchto konstrukcí.

U celoročních dřevěných domů se izolace vkládá mezi dvě stěny z masivního dřeva již při stavbě. Jedná se tak o nejjednodušší způsob, jak vytvořit konstrukce stěny dřevostavby svépomocí.

Podívejte se také↓
Jak vybrat přístřešek na auto či na dřevo

dřevěný dům

Potřebuji na stavbu dřevěného domu povolení?

Bojíte se papírování a zbytečných výdajů navíc? Nemusíte! Postavit malý rodinný dům nebo chatu bez stavebního povolení nemusí být těžké. Napoví vám stavební zákon č. 183/2006 Sb.

U menších chat a domků, které jsou na pozemku jiného obytného či rekreačního domu, dokonce nepotřebujete ani ohlášku. To se může hodit kupříkladu při stavbě letního bytu pro návštěvy někde na zahradě. Stačí jen dodržet několik zásadních pravidel.

Podle § 79 stavebního zákona, odstavce 2, nepotřebujete rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas v případě, že váš zahradní domek bude:

♣ „...stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízení, nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.“ ♣

Stavební povolení přitom nepotřebujete ani pro větší stavby určené k rodinnému bydlení. Nevyhnete se ale územnímu souhlasu či ohlášení stavby. To se v konečném důsledku množstvím papírování téměř vyrovná stavebnímu povolení, ale administrativa s tím spojená bývá z pravidla méně náročná a tudíž rychlejší.

Domek, kterému stačí ohlášení stavby, musí splňovat charakter stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím. Běžné montované domy a roubenky toto splňují.

♠ Podívejte se → Realizace našich staveb

osamocený srub

Jaká je životnost dřevostavby?

Všechny výrobky ze dřeva časem podléhají opotřebení. Opotřebení může být fyzické a morální. Fyzické opotřebení mohou způsobovat dřevo znehodnocující činitelé, charakterizuje ho skutečný technický stav dřevěných prvků či konstrukcí a není stejná pro všechny dřevěné výrobky. Závisí na podmínkách, jakým je stavba vystavena a je také ovlivněna případnými nedostatky v projektu, při provádění, působením neočekávaných vlivů (požár, živelné pohromy) či chybami při užívání.

V praxi to znamená, že přestože známe kupříkladu buddhistický chrám Horjudžu v Japonsku (604 našeho letopočtu), který přežil i čtyři desítky zemětřesení nebo dřevěný kostel Greensted starý 1200 let, nikdo vám nezaručí, že právě vaše dřevostavba se dožije stejného stáří. Společně se 130 let starými a stále užívanými chatrčemi v severní Antarktidě jsou ale argumentem, proč zvolit masivní dřevo a roubenou konstrukci. I typizované finské domky stavěné v poválečném období (tedy staré už přes 60 let) drží na mnoha místech nejen v ČR dodnes.

Jinou věcí je tzv. morální životnost, kterou můžeme charakterizovat jako estetickou stránku a funkčnost dřevěných prvků či konstrukcí. Tedy jejich modernost, nároky na tepelnou a hlukovou izolaci, či prostorovost. Z toho důvodu je třeba volit raději nadčasový, léty prověřený design a materiály, než výstřelky poslední módy.

Samotnou fyzickou životnost pak nejvíce ovlivňuje prostředí, ve kterém se dřevostavba nachází, čímž se nikterak neliší od staveb z jiných materiálů. Kupříkladu často zmiňované houby a dřevokazný hmyz mají jedno společné – lze se proti nim účinně chránit pomocí impregnace použitých konstrukčních dílů a také správnou izolací a užíváním výsledné stavby. 

Kupříkladu dřevokazné houby jako dřevomorky, koniofory či trámovky vyžadují pro svůj růst teplotu 22 až 35 ºC a vlhkost dřeva mezi 34 až 46 %. Podobné teploty a vlhkost dřeva nad 18 % vyžadují i hmyzí škůdci jako je pilořitka, červotoči či tesaříci. Ti také s oblibou napadají smrkové dřevo, zatímco listnaté, stejně jako hustší severské dřevo či dřevo modřínu napadají méně často. Připadá vám taková vlhkost běžná? Nutno podotknout, že kupříkladu nepálené cihly se zcela rozpadají již při vlhkosti okolo 20 %.

A dosáhnout takové vlhkosti konstrukce vyžaduje silné zanedbání údržby. Pro dřevo tu hovoří i fakt, že pevnost dřeva se se vzrůstající vlhkostí nemění, mění se pouze jeho objem a samozřejmě i náchylnost k napadení výše uvedenými škůdci. Když to shrneme, dá se říci, že dřevo jako materiál dokáže přežít staletí. Nesmí se ovšem zanedbávat péče o něj. Díky přirozené odolnosti nedá vědět mapami na zdi, že konstrukce čelí vlhkosti, a když se známky objeví, je už zpravidla pozdě.

A přestože cihlová stavba už by byla tou dobou neobyvatelná, či dávno na zemi, podobné situace pak posilují mýtus o krátké životnosti dřevostaveb. Jedinou obranou je v tomto případě správná volba materiálu, dodržování pracovních postupů, dostatečná izolace proti vlhkosti a správné užívání včetně dostatečného větrání především v místnostech jako je koupelna či kuchyně.

2 komentáře u „Dřevěné domy od A do Z - Jak a proč stavět svépomocí z nejstaršího materiálu?“

  • Nedávno jsem si celou touhle srandou prošel a můžu říct, že nejhorší a nejděsivější část pro mě bylo srovnat terén, aby byla kam postavit základní deska. Nakonec jsme to zvládli jen s minibagrem + navíc podkopová lžíce A dalo se to zvládnout.

    • Dobrý den, ano máte pravdu někdy dá jenom srovnání terénu dost zabrat zvlášť když si stavíte svépomocí. Naštěstí dnes už je k sehnání nějaká menší mechanizace a ušetří vám to dost sil peněž i namožených zad:)

Napsat komentář